Věříte také, že dokonale nacvičenou skladbou se automaticky zbavíte strachu z chyb?

Jako hudebníci a učitelé často věříme, že mezi nacvičením skladby a strachem z chyb existuje přímá souvislost. Myslíme si, že čím lépe je skladba připravená, tím méně strachu z selhání cítíme. To je ale omyl. Technické nacvičení skladby znamená naučit tělo fyzicky zahrát to, co je v notách. Pokud se nám to podaří, nemusí to však mít nic společného s pocitem strachu ze selhání. Toto je zase jiná dovednost, kterou je třeba rozvíjet. A tak často my nebo naši žáci zjišťujeme, že i přes pečlivé nacvičení skladby se stále bojíme těch nejtěžších míst. Co se pravděpodobně stane na těchto kritických místech? Pravděpodobně se objeví chyba, nikoli kvůli technické neznalosti, ale kvůli strachu, který nás v tom momentu ovládne.

Nastává problém, že ani dokonalé nacvičení skladby nás neubrání před chybami. Co bychom tedy měli v takovém případě cvičit, když nám to doma, možná i na hodině jde, ale na vystoupení to nefunguje? Techniku nebo psychiku?

Ukážu vám něco ze své hudební kuchyně - jak na strach ze selhání.

Vezmu své žáky na trénink mentální odolnosti. To znamená, že je záměrně vystavím tomu, čeho se bojí – chybám. Beru s sebou několik jednoduchých duet, které si nejdříve párkrát zahrajeme. Pak jdeme ven a hrajeme na ulici nebo náměstí. Skutečný trénink začíná teprve tehdy, kdy na mé znamení začnou dělat záměrně chyby – zahrát jinou notu, ztratit se, splést rytmus, nebo zahrát křížek. Poté se snažíme hrát opět co nejlépe a v podobném duchu to dál střídáme. Nemusím rozepisovat, jak náročné to bylo, to si určitě umíte představit. Co bylo důležité, že můj žák se potkal s iluzí svého strachu – obavou, že se něco stane, když udělá chybu nebo když bude hrát falešně. Jeho iluze se začali postupně rozplývat a on zjišťuje, že se nic z jeho obav nenaplnilo a vše proběhlo úplně normálně. Uvědomuje si, že se už tolik nebojí chyb a že strach z názorů druhých ho již tak neovládá. Je svobodnější a hraní si víc užívá. Je jasné, že změna nenastane po prvním tréninku, je potřeba ještě dalších cvičení, ale už jsme na dobré cestě k radostnému prožívání a hraní hudby.

Takovýto mentální trénink může znatelně zkrátit čas potřebný k překonání strachu, i když samozřejmě zkušenosti s časem samy přispívají k lepší mentální přípravě.

Toto je jedna z metod, kterou používám u svých žáků, o dalších se podělím příště.

Na závěr si připomeňme staré přísloví: "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti."

Váš pokojný hudební bojovník Cyril Kubiš